Authority detail
Born: 17.09.1910, Praha
Nationality: česká
Death: 01.03.1971, České Budějovice
[effect]: Praha ; Lešany ; Chlum u Třeboně
Proven in: PNP-LA
Note: Narodil se v Praze, mládí prožil v Lešanech, v matčině rodišti u soutoku Sázavy a Vltavy. Po studiu na gymnáziu v Praze chodil dva roky (1932 - 1934) na právnickou a poté filosofickou fakultu, ale pak nastoupil do Městské knihovny pražské (1935-45). Po osvobození byl krátký čas zaměstnán na ministerstvu informací a od r. 1946 se věnoval literární tvorbě.
V roce 1963 nastoupil jako redaktor do nakladatelství Čs. spisovatel.
Debutoval básnickou sbírkou "Zpíváno z dálky"(1933), jež byla ovlivněna
především spiritualismem J. Zahradníčka. Ve druhé sbírce "Krásná po chudobě"
(1935), obsahující především přírodní lyriku, se přidal vliv Máchův, Tomanův
i Verlainův. Hrubín zde stejně jako v následující knize "Země o polednách"
(1937), dosahuje velké hudebnosti verše abohaté metaforičnosti, prokterou je
příznačná dvojpólovosta spirituální symboličnost.
Za války vydal Hrubín 4 básnické sbírky (Včelí plást-1940, Země sudička-1942,
Cikády-1942, Mávnutí křídel-1944). Zde jeho poezie dostala konkrétnější podobu, zesílil jeho vztah k národní kultuře. Zároveň začal psát i verše pro děti, které ilustroval Jiří Trnka.
Ve sbírkách "Chléb s ocelí"(1945), "Jobova noc"(1945) a "Řeka zapomnění"
(1946) se pokusil básnickyzhodnotit válečná léta i prožitek osvobození, což se mu nepovedlo bez jistého nánosu verbalismu a uměle vznášeného patosu.
Hrubín pak pokračuje ve změněném kursu, výrazně svůj verš depoetizuje a zakotvuje do času, prostoru a dobové rétoriky. Tak je tomu v protiválečné sbírce "Hirošima"(1948).
Hrubín se po únoru 1948-podobně jako za okupace, kdy vznikly knížky "Říkejte si se mnou" a" Perníková chaloupka" - několik let věnoval poezii pro děti.
V ní dosáhl takového úspěchu, že tyto verše jsou zcela samozřejmou "lyrickou"
výbavou každého začínajícího čtenáře ("Špalíček").
Pamětihodné je Hrubínovo vystoupení na II. sjezdu Svazu čs. spisovatelů v roce
1956, na němž za pomoci Mallarméova poetického obrazu přirovnal situaci české poezie k labuti přimrzlé k ledu. Po tomto ojedinělém a vzápětí revidovaném protestu, v němž ho následoval na oficiální scéně jen Jaroslav Seifert, se Hrubín opět ohlásil knihou "Můj zpěv" (1956), básních přírodní reflexe a meditace, a pak naopak básní lyrickoepickou. Tou je kompozice
"Romance pro křídlovku"(1962, v r. 1966 ji zfilmoval O. Vávra), v níž se v řadě
motivů, skládaných v různých časových vrstvách, odkrývá jádro příběhu o lyricky bezradném protagonistovi, mladé Terině od komediantů a živočišné Tonce.
Forma "Romance pro křídlovku" byla jistě ovlivněna Hrubínovou zkušeností s dramatem. Jeho divadelním debutem byla velmi úspěšná lyrická hra "Srpnová
neděle"(1958, opět zfilmovaná O. Vávrou). Na pozadí letního odpoledne zde ve výrazně mnohoznačných a reflexivních monolozích defilují neschematické problémy současných lidí. V tomto duchu, byť v poněkud tradičnější formě vesnického dramatu, pokračoval ve hře "Křišťálová noc" (1961). Hrubínovým třetím textem byla historická hra "Oldřich a Božena aneb Krvavé spiknutí v Čechách", jež měla premiéruv září 1968 v Divadle na Vinohradech a byla vnímána jako metafora národního údělu.